Vánoční tradice v českých domácnostech

Vánoční tradice v českých domácnostech

Příchod zimního slunovratu lidé vítali s očekáváním, že se začne prodlužovat den a zima se pomalu, ale jistě bude vzdalovat.  Před staletími, a dokonce ještě před několika desítkami let, představovala zima pro život člověka jistou zátěž, a proto se Slunovrat slavil právě v souvislosti s hojností jídla jako připomínka toho, že si lidé vytvořili na zimu dostatečné zásoby, a že opět přijde jaro, období vysazování rostlin a zemědělských plodin, zrod nového života. Ne vždy se lidé obdarovávali drahými dárky, jak je tomu v dnešním „komerčním a konzumním světě“, a cenným pokladem na svátečním stole byl mák, čočka, hrách, ořechy, sušené ovoce, obiloviny apod. Právě tyto potraviny bylo možné přes zimu skladovat a díky nim přežít náročné období zimy.
dekorace vánoc

Vánoční stromeček

Tradice zdobení vánočních stromků pochází z 16. století, první stromky se zdobily v Německu, v Rakousku a ve Švýcarsku a souvisí s protestantským pojetím oslav vánočních svátků a zimního slunovratu. V Čechách se první vánoční stromky objevují až mnohem později, v polovině 19. století.  První stromky se u nás zdobily ve městech, zpravidla v bohatých rodinách, na venkově se stromky zdobily později, v některých domech se namísto stromků objevily jen jehličnaté větvičky v květináčích. Ozdoby byly většinou slaměné nebo papírové, doplněné vánočním cukrovím, ořechy a sušeným ovocem.
ovocná mísa s ořechy

Štědrovečerní kapr

Kapr na štědrovečerním stole se podává jen v některých evropských zemích. Např. v Rumunsku a v Maďarsku. Naopak ve Francii a ve Španělsku pojídají krocany a kapr se ve Francii objevuje jen výjimečně, obvykle připravovaný na víně. Angličané si zas na Štědrý večer potrpí na tradiční pudink.

Vánoční betlém

První betlém postavil František z Assisi v roce 1223, byla to ovšem pouze jakási živá scéna, která měla popsat Betlém ze Svaté země, dřevěné jesličky doplnil živý oslík a volek a toto živé představení bylo součástí slavnostní štědrovečerní mše. Zvyk se pak mezi lidmi ujal a po celém světě jej začali šířit Františkáni. Betlémy si pak lidé zhotovovali ze dřeva, z keramiky, z papíru, dokonce i z těsta a ze slámy, a zdomácněly téměř v celé Evropě.
zdobení vánočního stromu

Jmelí

Jmelí je starobylá zvyklost, jejíž kořeny sahají až do osídlení našeho území Kelty. Ti uctívali jmelí jako rostlinu, která dokáže v lidech probouzet kouzelnou moc, resp. jejich prapůvodní tvořivé schopnosti. Jmelí považovali za dar Boha, přinášelo ženám plodnost a mužům sílu. Dnes lidé tuto tradici pojímají poněkud odlišně, i když stále přetrvává zvyklost jmelí darovat milovaným osobám. Přináší jim totiž lásku a štěstí.

Vánoční tradice v českých domácnostech
3.9 (77.89%)19